Katedra dirigování a operní režie

Vystudoval dirigování u Jiřího Bělohlávka, CBE a Tomáše Koutníka na pražské HAMU a poté začal působit jako dirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno, na čas se stal i jejím šéfdirigentem. V letech 2015–2020 stál v čele operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě na pozici hudebního ředitele. V letech 2019-2022 působil jako šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc. Pravidelně spolupracuje s většinou českých i slovenských orchestrů. Opakovaně vystoupil na Mezinárodním hudebním festivalu Brno, Janáček Brno, Smetanova Litomyšl, Rheingau Musik Festival. Na podzim roku 2019 dvakrát hostoval ve Zlatém sále vídeňského Musikvereinu. Nyní je vedoucím Katedry dirigování a operní režie Janáčkovy akademie múzických umění.

Na co jste za dobu svého uměleckého působení nejvíce pyšný?

Nenazval bych to pýchou, ale radostí.

Jsem rád, když mohu pracovat v kolektivu nadšených, schopných a zapálených muzikantů, kteří naše společné tvoření neberou jako práci ale jako poslání.

V čem hledáte zdroj motivace a inspirace?

Především od svých studentů a obecně od mladých nadějných umělců, kteří mají chuť a elán zvyšovat své osobní umělecké kvality.

Kdybyste měl studentům předat jedinou radu, jaká by to byla?

Vážit si svého talentu a rozvíjet ho.

Co osobně pro vás JAMU znamená?

Janáčkova akademie múzických umění oslavila 75 let od založení a má do budoucna velký potenciál. Jsem velmi rád, že mohu být součástí této významné kulturní instituce a podílet se na neustálém rozvíjení naší fakulty spolu s dalšími báječnými pedagogy a studenty.

Vystudoval Pedagogickou fakultu MU – obor hudební výchova, Filozofickou fakultu MU – obor hudební věda a Janáčkovu akademii múzických umění – obor dirigování sboru u doc. Lubomíra Mátla. Dále studoval klavír, varhany, klasickou kytaru, sborový a sólový zpěv. V roce 2017 dokončil doktorandské studium na Janáčkově akademii múzických umění – obor Interpretace, od té doby působí jako pedagog na Katedře kompozice, dirigování a operní režie. Habilitační řízení zde ukončil v roce 2022.
V roce 1993 založil Brněnský studentský sbor VOX IUVENALIS (Nyní Pěvecký sbor VUT v Brně), se kterým dosáhl mnoha úspěchů na festivalech a mezinárodních soutěžích. Od roku 2017 je sbormistrem Smíšeného sboru Kantiléna, od roku 2018 sbormistrem Pěveckého sboru Masarykovy univerzity. Dále je uměleckým ředitelem celostátní hodnocené přehlídky gymnaziálních sborů GYMNASIA CANTANT a byl členem přípravného výboru FSU Jihlava a členem Odborné rady ARTAMA Praha pro sborový zpěv.

Na co jste za dobu svého uměleckého působení nejvíce pyšný?
Nepoužil bych asi výraz pyšný, který má poněkud osobnostně negativní význam, ale hrdý. A hrdý jsem na to, že mohu studentům tak mimořádné instituce, jakou Janáčkova akademie je, předávat zkušenosti nabyté během mé umělecké praxe.

V čem hledáte zdroj motivace a inspirace?
Motivací a inspirací je mi každodenní život. Mám to štěstí, že se mi z hudebních koníčků stalo povolání, které mne i po letech baví a naplňuje.

Kdybyste měl studentům předat jedinou radu, jaká by to byla?
Co se v mládí naučíš….

Co osobně pro vás JAMU znamená?
Co pro mne JAMU znamená se v průběhu času měnilo. Během středoškolských studií to byl nedostižný cíl (nestudoval jsem Konzervatoř), v průběhu mého studia pak místo, kde jsem mohl ke svým teoretickým znalostem z FF a Pdf MUNI přidat i ty praktické a setkat se a inspirovat se opravdovými kapacitami v mém oboru. Během doktorského studia mi JAMU poskytla zázemí otevřené a inspirativní instituce a nyní, když mám čest tam učit, prostor pro předávání zkušenosti mladším generacím a inspirací pro další sebevzdělávání.

Tomáš Studený se narodil v roce 1976 v Českém Krumlově.  Před více než deseti lety zpíval ve sboru JD, odkud v roce 2003 odešel studovat operní režii na JAMU. Během studia v roce 2008 pracoval mimo jiné v Českém filharmonickém sboru Brno, později jako učitel herectví na pěveckém oddělení brněnské konzervatoře, kde také dva roky působil jako dramaturg a vedoucí koncertního oddělení. Jako režisér pracoval v Janáčkově opeře v Brně a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V současné době se snaží skloubit hlavně učení (ke konzervatoři přibyla JAMU) a režii – měl možnost zkusit i činohru a muzikál. V Jihočeském divadle režijně debutoval v říjnu 2016 inscenací opery Příležitost dělá zloděje, pro kterou složil i nové české libreto. Od roku 2006 je režisérem Ensemble Opera Diversa.

Do roku 2020 byl uměleckým šéfem opery Jihočeského divadla.

Na co jste za dobu svého uměleckého působení nejvíce pyšný? 

Čeho si sám za sebe nejvíc považuji, to nejsou ani tak jednotlivosti, ať už mají význam více či méně viditelný. Nejvíc mám radost z toho, že můžu být součástí týmů lidí, kteří jsou nejen vynikající profesionálové, ale i lidsky si dobře rozumíme. Ať už je to na konzervatoři, na JAMU nebo v divadle, vždycky mě naplňuje dobrým pocitem vědomí, že se něco daří společnými silami rozvíjet a vylepšovat. Na JAMU jsem asi nejvíc pyšný na to, že máme na Orlí tak skvělé divadlo. A samozřejmě, divadlo není jen budova. Hlavní je, že u nás tak mimořádně funguje Komorní opera a že se stále intenzivně pracuje na tom, aby se tahle nesamozřejmá kvalita, kterou se zde podařilo díky mnohaletému úsilí řady lidí vybudovat, stále rozvíjela. Je tu samozřejmě vícero nesporných kvalit, nicméně Komorní opera je v řadě ohledů opravdu jedinečná i v kontextu dalších uměleckých škol, a to zdaleka nejen v tuzemsku.

V čem hledáte zdroj motivace a inspirace?

To asi nedovedu přesně analyzovat… Každopádně můžu s jistotou konstatovat, že to jde čím dál hůř a stojí to čím dál tím víc energie. 😊 S přibývající odpovědností a věkem narůstá i stres. Ale člověk si to nesmí moc brát. Já se snažím, pokud možno, nebrat se příliš vážně. Humor je myslím vůbec velmi nedoceněný prostředek psychohygieny.

Kdybyste měl studentům předat jedinou radu, jaká by to byla? 

Moje osobní zkušenost, co mi JAMU dala je, že skoro cokoliv, co si člověk v rámci své umělecké tvorby na škole vymyslí, pokud je to jen trochu slučitelné s realitou, se dá nějak uskutečnit. Ale musíte si za tím opravdu jít a odpracovat si to. A stejně tak to pak funguje i dál mimo školu.  Snažte se ze sebe i svého okolí dostat vždycky co nejvíc, věřte sobě, věřte i druhým, buďte otevření. Buďte samosebou i kritičtí, a hlavně, nebuďte pohodlní. Cokoliv, co děláte a učíte se, tím se rozvíjíte.

Co osobně pro vás JAMU znamená? 

No to je zadání na esej, ne na odpověď jednou větou! 😊 Já to řeknu jinak. Když jsem před mnoha lety do Brna přijel na talentovky, měl jsem při vstupu do budovy takový zvláštní vnitřní pocit, těžko to popsat, prostě pocit, že jsem na správné adrese. A tenhle pocit mě zatím naštěstí neopustil.