Katedra dechových nástrojů

Výuka

Veškerá výuka v bakalářském a magisterském studijním programu probíhá v těsném sepětí teorie a praxe, studenti si získané zkušenosti ověřují při realizaci širokého spektra hudebních projektů.
Kombinuje se výuka individuální, skupinová, přednášky, cvičení, samostudium.
Škola spolupracuje v rámci projektu Erasmus s nejkvalitnějšími evropskými vysokými školami a umožňuje svým posluchačům stáže u špičkových pedagogů v rámci svého studijního oboru.
Díky komplexnosti studijních programů mohou studenti pod vedením zkušených pedagogů dosáhnout kvalitního hudebního vzdělání s důrazem na nejvyšší úroveň interpretačního umění ve svém oboru.
Studium prohlubuje dosavadní dovednosti a vědomosti a přináší nové poznatky ve specializacích jednotlivých oborů (hra na nástroj, metodika, dějiny a literatura nástroje, studium orchestrálních partů) a dále poskytuje hlubší znalosti psychologie, pedagogiky, filozofie umění, dějin hudby a dalších.

Seznam vyučovaných předmětů

„Za dobu studia na JAMU jsem potkal řadu významných osobností, o kterých se mi dřív mohlo jen zdát. Za tuto příležitost vděčím naší škole a jsem rád, že mohu být součástí skvělé mezinárodní třídy hoboje.“ Evžen Lubnin, student 2. ročníku magisterského studia HF JAMU (Ruská federace)

Bakalářský studijní program – absolvent konzervatoře, hudebního gymnázia nebo jiné SŠ, který svými dovednostmi a znalostmi splňuje požadavky kladené na hudebního profesionála, má zjevnou motivaci a zájem o oblast hudebního umění stejně jako širší přehled a zájem v oblasti kultury. Je vybaven znalostí jednoho světového jazyka na středoškolské úrovni.

Magisterský studijní program – absolvent bakalářského studijního programu na vysoké umělecké škole, s vysokým stupněm dovedností v interpretační oblasti včetně ovládnutí základního okruhu repertoáru hlavního předmětu oboru, s dostatečným vhledem do oblasti metodiky, didaktiky, pedagogiky a psychologie, s dobrými jazykovými znalostmi a patřičným zájmem o další vzdělávání.

Získané znalosti a dovednosti mohou absolventi uplatnit v sólové interpretaci, komorní spolupráci, jako členové symfonických, operních a komorních orchestrů nebo jako pedagogové odborných uměleckých škol všech stupňů.

Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži studoval pod vedením Jaroslava Hýla a Zdeňka Škrabala (1984–90) a JAMU ve třídě Františka Svobody (1990–94). V letech 1992–94 vypomáhal v orchestru brněnské operety a opery. Stal se členem Státní filharmonie Brno (druhý fagotista s povinností prvního fagotu, 1993). V roce 1994 nastoupil na prezenční vojenskou službu do Armádního uměleckého souboru Praha a do Pražské komorní filharmonie. O rok později se vrátil do Státní filharmonie Brno a v letech 1996–2004 zde působil jako sólofagotista. Od roku 1998 pedagogicky působí na JAMU (odborný asistent, od 2004 docent, od 2012 vedoucí Katedry dechových nástrojů) a od roku 2009 na brněnské konzervatoři (od 2012 vedoucí Oddělení dechových dřevěných nástrojů). Stal se členem několika komorních těles: Fagotti Brunenses (1996–2000), Brněnské dechové kvinteto (od 1995), Čeští komorní sólisté (sólofagotista, od 1996), Czech virtuosi (první fagotista, 1998–2006), Filharmonické dechové trio (od 2000), Harmonie brněnských filharmoniků (první fagotista, od 2000) a Camerata Brunae (od 2011). V roce 2013 založil komorní soubor Janáček Ensemble.

Na co jste za dobu svého uměleckého působení nejvíce pyšný?
Spíše než seznam uměleckých aktivit a úspěchů se jeví mnohem důležitější skvělý pocit z kontaktu se světem a vědomí, že svoji práci umíme a děláme ji dobře.

V čem hledáte zdroj motivace a inspirace?
Ve studentech – když vidím jejich cestu, umělecký a lidský růst, úspěchy a schopnost úspěšně se zařadit do života.

Kdybyste měl studentům předat jedinou radu, jaká by to byla?
Věřte v intuici a ve své sny. Na cestě za jejich naplněním ovšem používejte také hlavu.

Co osobně pro vás JAMU znamená?
Naplnění životního snu a cesty.

Milan Polák vystudoval konzervatoř v Brně (ve třídě Lubomíra Bartoně) a v roce 1991 absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně (ve třídě Valtra Vítka). Byl členem Státní filharmonie Brno a orchestru Národního divadla v Bratislavě. Od roku 1992 působí jako první klarinetista v Pražském komorním orchestru. S tímto orchestrem absolvoval mnoho koncertů po celém světě a vystoupil v prestižních koncertních sálech, jako např. v Carnegie Hall v New Yorku, Cité de la Musique v Paříži, Kolínské filharmonii, Salzburg Mozarteum, Vídeňském Musikvereinu, Teatro Colón v Buenos Aires, Santori Hall v Tokyu, Čajkovského konzervatoři v Moskvě atd.
Jako člen orchestru spolupracoval s mnoha zvučnými uměleckými jmény. Z dirigentů to byli Sir Charles Mackerras, Václav Neumann, Gerd Albrecht a Trevor Pinnock. Ze sólistů Rudolf Buchbinder, Maxim Vengerov, Barbara Hendricks, Misha Maisky, Beaux Arts Trio, Ivan Moravec nebo Alice Sara Ott. S PKO nahrával pro Supraphon, Denon, BMG, Decca, Telarc atd. Jako sólista i jako komorní hráč vystupoval na mnoha koncertech a festivalech v České republice a v zahraničí – Polsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Belgie, Francie, Španělsko, Itálie, Nizozemí, Turecko, Austrálie a USA.
V roce 2006 provedl Koncert pro klarinet a orchestr od R. L. Aldridge, který zazněl v evropské premiéře. Pro Český rozhlas pak nahrál Clarinettino od Ondřeje Kukala. Jako komorní hráč účinkoval také s mnoha ansámbly. S Pražákovým kvartetem nahrál CD A. Schönberg Pierrot Lunaire a Suitu op. 29 pro vydavatelství Harmonia Mundi, dále pak Concertino L. Janáčka a Preludium Faunovo odpoledne od C. Debussyho. Komorní hudbě se věnuje jako člen Pražského dechového tria a souboru Janáček Ensemble. Je členem mezinárodního orchestru Solistes Europeéns Luxembourg.
Vyučuje hru na klarinet na Pražské konzervatoři a Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Na co jste za dobu svého uměleckého působení nejvíce pyšný?
Na moje umělecké působení v Pražském komorním orchestru a mezinárodním orchestru Solistes Européen Luxembourg.

Na co jste za dobu svého pedagogického působení nejvíce pyšný?
Na všechny naše absolventy ať už jsou členy předních orchestrů nebo učí na základních uměleckých školách. Pokud bych měl ale někoho vyzvednout, tak jsou to ti, kteří působí jako první hráči orchestrů u nás i v zahraničí. Například Martin Adámek (Ensemble Intercontemporain) , Lukáš Dittrich (Česká filharmonie), Jan Czech (Symfonický orchestr hl. města Prahy F.O.K.), Aleš Tvrdík (Symfonický orchestr Českého rozhlasu), David Šimeček (Národní divadlo Praha), Tomáš Kraus (Národní divadlo Brno), Matěj Veselka (Filharmonie B. Martinů), Jiří Tolar (Moravské divadlo Olomouc) , Vladimír Brablec (Komorní filharmonie Pardubice), Juraj Pivoluska (Slovenské národné divadlo) a další.

V čem hledáte zdroj motivace a inspirace?
Koncerty, výstavy, poslech hudby, kulturní akce.

Kdybyste měl studentům předat jedinou radu, jaká by to byla?
Snažit se na sobě co nejvíce pracovat.

Co osobně pro vás JAMU znamená?
Jsem rád, že jsem mohl na této škole studovat. Měl jsem výborné učitele a poznal skvělé lidi.

Jeden z nejvýznamnějších českých flétnistů absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Po desetiletém působení v orchestru Janáčkova divadla v Brně se soustředil na sólovou a komorní dráhu. Plných 23 let byl sólo flétnistou Pražského komorního orchestru bez dirigenta. Jako sólista koncertoval v mnoha zemích světa, mj. v SRN, Rakousku, Španělsku, Chorvatsku, Švédsku, Norsku, Itálii, USA, Kanadě, Japonsku. Jeho umění je zaznamenáno na mnoha CD (Harmonia Mundi, Praga digital, Orfeo, Supraphon, MusicVars, GZ) a desítkách rozhlasových nahrávek.

Zvláštní kapitolou Kuntovy činnosti je hudba komorní, ať již s klavírem, cembalem, harfou nebo v různých jiných nástrojových kombinacích. Kromě zmíněných hráčských aktivit se velmi intenzivně věnuje činnosti pedagogické, je řádným profesorem Hudební fakulty JAMU v Brně, kde působil také jako proděkan.  Současně vyučuje také na Gymnaziu hl. města Prahy. Pořádá mezinárodní interpretační kurzy doma i v cizině.

Na co jste za dobu svého uměleckého působení nejvíce pyšný? 

Po dobách půstu jsme se v některých oborech otevřeli a výkonnostně srovnali s prestižními zahraničními školami. Platí to zejména v oblastech mezinárodních soutěží a konkurzech.

V čem hledáte zdroj motivace a inspirace?

V kontaktech s mezinárodním prostředím, ve srovnání výkonů a úspěšnosti našich absolventů, působení na mezinárodních kurzech a v neposlední řadě také v zájmu mladých umělců o studium na HF JAMU.

Kdybyste měl studentům předat jedinou radu, jaká by to byla?

Vzdělávejte se všemi směry, nejen v hlavním oboru. Pak se vám svět otevře a najdete svoje pravé místo „na slunci“.

Co osobně pro vás JAMU znamená?

Léta běží, ale jsem na HF pořád rád. Je to jeden ze zdrojů energie – spolupráce s mladou generací, výbornými kolegy atd.