Katedra bicích nástrojů

Výuka oboru Hra na bicí nástroje byla na Janáčkově akademii múzických umění zahájena v akademickém roce 1983/1984, jako na první vysoké škole v Československu. Zavedení tohoto oboru bylo zpočátku jakýmsi výkřikem do tmy, protože nebylo kde učit, nebylo na co učit a nebylo podle čeho učit. V okolních zemích a na celém světě přitom byl tento obor již dávno součástí výuky na vysokých uměleckých školách. 

Od počátku byl obor zařazen pod katedru dechových, resp. dechových a bicích nástrojů. Výuky se ujal jako externí pedagog Antonín Paseka, bývalý tympánista Státní filharmonie Brno a dlouholetý pedagog brněnské konzervatoře. Díky němu bylo kde a na co učit. Vyučoval provizorně na konzervatoři v Brně a tento stav trval až do sametové revoluce. Klavíristkou byla Heda Vláčilová, pedagožka konzervatoře. 

V roce 1990 dochází k několika změnám. Byly nakoupeny první nástroje – 4 tympány značky Ludwig, vibrafon, xylofon a kelonová marimba, vše zn. Musser. Výuka se stěhuje do budovy nově ustavené Hudební fakulty JAMU na Komenského náměstí. Po Antonínu Pasekovi přicházejí na místa externích pedagogů František Vlk a Pavel Šumpík, oba toho času tympánisté Státní filharmonie Brno. Vlk vyučoval hru na tympány a malý buben, Šumpík měl na starost hru na bicí soupravu a melodické nástroje. V případě potřeby půjčovali nutné nástroje „přes ulici“ z filharmonie. Klavírní korepetitorkou byla v té době docentka Olga Petrová. V první polovině devadesátých let ve třídě studovala většina ze zakládajících členů Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA. Jsou navazovány první zahraniční kontakty prostřednictvím hostujících pedagogů a sólistů. 

V roce 1995 rezignoval na pozici odborného asistenta František Vlk, na jehož místo nastoupil od podzimu 1996 jako externista Martin Opršál (od roku 1998 po konkurzu odborný asistent), tehdy člen Státní filharmonie Brno. Nově se dělí kompetence pedagogů. Pavel Šumpík dále vyučuje hru na bicí soupravu a přebírá po Františku Vlkovi hru na tympány a orchestrální nástroje. Martin Opršál vyučuje hru na melodické nástroje a komorní hru. Klavírní korepetitorkou se roku 1994 stala Šárka Králová. Ve druhé polovině devadesátých let začíná období postupného vybavování třídy kvalitními bicími nástroji. Začínají tu studovat posluchači ze Slovenska, které zůstávalo jednou z posledních zemí v Evropě, kde se hra na bicí nástroje nedala vysokoškolsky studovat. Dočasně se stabilizuje prostorové uspořádání. Oddělení získává cvičebnu ve třetím poschodí a jako hlavní místnost slouží učebna 06 v přízemí. 

Pavel Šumpík se v roce 1999 stal prvním docentem hry na bicí nástroje v Česku. Po roce 2000 dále pokračují téměř každoroční nákupy nástrojů. Původně čtyřleté magisterské studium je postupně nahrazeno tříletým bakalářským a dvouletým navazujícím magisterským studiem, s možností doktorského studia. Prvním absolventem tohoto nejvyššího dosažitelného stupně studia u nás, a tedy nositelem titulu Ph.D., se specializací na bicí nástroje, se v roce 2007 stal Dalibor Němec. 

V roce 2003 vznikla na popud tehdejšího děkana Hudební fakulty prof. Medka samostatná katedra bicích nástrojů. Prvním vedoucím se stal odborný asistent, později docent a od roku 2016 profesor Martin Opršál. Na katedru se dostávají silné populační ročníky a počty studentů v jednotlivých akademických rocích dosahují čísla 10, nejvíce v historii. Katedra nadále vlastní dvě místnosti. Při narůstajícím kvalitním nástrojovém a notovém vybavení byl dlouhodobým problémem nedostatek prostor pro výuku a cvičení. 

Na podzim roku 2007 zemřel docent Pavel Šumpík. Již dříve s katedrou externě spolupracovali Kamil Slezák, člen Moravské filharmonie Olomouc, a Radek Tomášek, člen Filharmonie Brno. Tito pánové a Dan Dlouhý, vedoucí Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA, v roce 2008 prošli konkurzem na místa odborných asistentů. 

V roce 2010 vznikl z iniciativy studentky hudebního manažerství Kamily Pětrašové Festival bicích nástrojů – mezinárodní perkusionistické bienále, jehož hlavním organizátorem je katedra. Počínaje čtvrtým ročníkem (2016) získal festival zázemí v Divadle na Orlí. 

Po několikaletém úsilí se v roce 2013 podařilo definitivně vyřešit prostorové uspořádání, kdy se katedra kompletně přestěhovala do zrekonstruovaných a nově vystavěných prostor v suterénu Hudební fakulty. Chloubou je především takzvaný klenbový sál, který kromě výukových a cvičebních aktivit umožňuje konání koncertů menšího rozsahu. 

V roce 2017, po vykonaném konkurzu, posílil personální složení pedagogického sboru katedry Martin Kleibl, absolvent doktorského studia na JAMU. Poslední změny v obsazení vyučujících nastaly v roce 2023. Hostujícím profesorem pro výuku hry na tympány se na jeden rok stal člen Budapest Festival Orchestra a spolupracovník špičkových evropských orchestrů Roland Dénes. Docentku Šárku Královou vystřídal na postu klavírního korepetitora Dominik Gál, jenž se osvědčil již v průběhu svého doktorského studia. 

Aktuálně jsou kompetence na katedře ustáleny takto:  

prof. MgA. Martin Opršál – melodické nástroje, ansámblová hra;  

odb. as. Kamil Slezák – malý buben; 

odb. as. MgA. Radek Tomášek – tympány, orchestrální party, teoretické předměty; 

doc. Mgr. Ing. MgA. Dan Dlouhý, Ph.D. – multipercussion, teoretické předměty; 

odb. as. MgA. Martin Kleibl, MA, Ph.D. – jazzová bicí souprava, hudba jižní Indie, latinsko-americká hudba, teoretické předměty; 

odb. as. MgA. Dominik Gál, Ph.D. – studium repertoáru s klavírem. 

Melodické a chromaticky laděné nástroje 

Marimba One 3100, 5 okt. (C-c4) 

Marimba Adams Robert van Sice MAHV50, 5 okt. (C-c4) 

Marimba Musser Symphonic Grand kelon, 4½ okt. (F-c4) 

Vibrafon Yamaha YV 3710, 3 okt. (f-f3) 

Vibrafon Saito VS-4000, 4 okt. (c-c4) 

Xylofon Yamaha stolní YX 230, 3 okt. (c2-c5) 

Xylofon Adams Concert quint XC1HV40, 4 okt. (c1-c5) 

Zvonkohra pedálová Studio 49 RGP, 2¾ okt. (g2-e5) 

Zvonkohra kufřík Musser M645, 2½ okt. (f2-c5) 

Zvony trubicové Yamaha CH-500, 1½ okt. (c1-g2) 

Krotaly pedálové Paiste CR0 1002, 2 okt. (c3-c5) 

Kravské zvonce laděné Kolberg CB, 1 okt. (c1-c2) 

Thajské gongy, 3 okt. (c-c3) 

Steel pans original Trinidad (7 kusů – low tenor, double second, quatro cello) 

 

Kovové nástroje 

3 tam tamy Wuhan (ø 60, 75, 85 cm) 

7 čínských operních (glisando-)gongů 

6 dobači Asian Sound 

7 činelů Wuhan (ø 12, 14, 16, 18, 20, 22, 24´) 

8 činelů Paiste 2002 (ø 12´ Splash, 14´ pár Hihat, 14´ Crash, 16´ Crash, 18´ Crash, 20´ Ride, 20´ Novo China) 

2 činely Paiste Alpha (ø 14´ Crash, 16´ Crash) 

6 činelů Zildjian K (ø 10´ Splash, 14´ pár Hihat, 14´ Crash, 18´ Rock Crash, 22´ Ride) 

Orchestrální činely Zildjian Symphonic Viennese (pár ø 18´) 

Orchestrální činely Zildjian Classic Orchestral Selection – medium light (pár ø 20´) 

7 trianglů Kolberg 2110S, 2117EN, 2121CCC 

5 kravských zvonců Kolberg 1300 

5 kravských zvonců Dama Percussion 

Mambo Cowbell LP229 

Cha-cha Cowbell LP ES-2 

Agogo Bell LP231A 

Prstové činelky Kolberg 1308 

 

Blanozvučné nástroje 

5 tympánů Adams Philharmonic Light (Dresden) 

4 tympány Ludwig Professional 

4 transportní tympány Yamaha TP 3100 

Koncertní velký buben Adams BDV32 (ø 32´) 

Koncertní velký buben Lefima BD238 (ø 28´) 

Bicí souprava Premier (v.b., m.b., 3x tomtom, hardware) 

Bicí souprava Yamaha (v.b., m.b., 2x tomtom, floortom, hardware) 

Malý buben Black Swamp multisonic snare (ø 14‘) 

5 malých bubnů Premier 

Malý buben Pearl (ø 14‘) 

6 tomtomů Kolberg 510-516 (ø 10, 12, 13, 14, 15, 16´) 

3 bonga Kolberg 506/508/510 (ø 6, 8, 10´) 

2 páry bong Meinl FWB 400NT 

3 páry bong Meinl FWB 200NT-M 

4 conga Meinl Floatune (ø 10, 11, 12, 13´) 

1 pár timbales Meinl Marathon 

3 darbuky kovové Asian Sound DKP-NE (ø 8, 10, 12´) 

4 asijské sudové bubny Kolberg ASOD (ø 8, 9, 10, 12´) 

5 boobamů Kolberg 1265 

5 rototomů Remo (ø 6, 8, 10, 12, 14´) 

3 rámové bubny Schlagwerk 

3 etnické ruční bubny Cooperman (bodhrán, tar, bendir) 

Daf Majid Drums (ø 20‘) 

Riq Gawharet El Fan 

 

Dřevěné nástroje 

4 woodbloky Asian Sound W-B 

5 obřích woodbloků Kolberg 1470 5XL 

5 templbloků Kolberg 2050CH 

Ruční kastaněty originál (3 páry) 

Koncertní kastaněty Studio 49 RCA4 

Bič Studio 49 RP1 

2 logdrums Schlagwerk (F pentatonika) 

4 dřevěné tomtomy Kolberg 512-515H (ø 12, 13, 14, 15´) 

6 párů claves Kolberg 1289, 1283R 

 

Chřestidla a ostatní 

Koncertní tamburína Kolberg 2030DW (ø 12´) 

Koncertní tamburína Black Swamp (ø 10‘) 

4 tamburíny Stagg (ø 6´) 

Tamburína Stagg (ø 10´) 

Tamburína bez blány Meinl TMT 1B-BK 

Tamburína bez blány LP174 

Tamburína bez blány LP150 

Tamburello AG Percussioni (ø 16‘) 

Brazilian Wood Pandeiro LP (ø 10‘) 

3 jamblocky LP (1204, 1205, 1207) 

Chimes kovové 

Chimes skleněné Kolberg 1385 

Chimes bambusové Kolberg 1213 

Flexaton 

Zpívající pila 

3 páry maracas 

Vibra-slap LP 209 

Cuica Contemporanea 

3 cabazy 

Chocallo Kolberg 1862 

3 kombinovatelné shakery LP441T (-S, -M, -L) 

Shekere Kolberg 1122 

3 guira Kolberg 1452, 1457, 1459 

Merengue Guiro LP305 

2 anklungy 

Geophon Kolberg 1375 

Rakatak Kolbeg 1729 

Devil Chase 

Bones Kolberg 1261 

Binsasara Kolberg 1253T 

Sistrum Kolberg 1901 

Lotosová flétna Kolberg 2271G 

Ústní siréna Kolberg 2297 

Elektrická siréna Kolberg 1894 

Marimbula Schlagwerk 

Kalimba Treble amplifikovaná Paul Tracey 

Elektronická bicí souprava Roland V-Drums 

Xylosynth Wernick, 4 okt. 

 

Stojany 

Stavebnicový systém Kolberg

Gibraltar 

Roland Auzet (1990) 

Klaus Tresselt (1993, 2005) 

Nick Petrella (1996, 2010) 

Rainer Dörer (1996) 

Nebojša Jovan Živković (1999, 2010) 

Jeff Beer (2004, 2011, 2015) 

Nippy Noya (2005) 

Marta Klimasara (2006, 2014)

Peter Sadlo (2006) 

Ignazio Berroa (2006) 

Stanislaw Skoczyński (2007) 

Roman Kozák (2008) 

Christian Dierstein (2008) 

Zoltán Rácz (2008)  

Friedrich Ozmec (2008) 

Lenny White (2008) 

Dan Weiss (2008) 

Štefan Bugala (2009) 

Katarzyna Myćka (2009)

László Hudacsek (2009) 

Chris Cutler (2009) 

Karol Szymanowski (2009)

Bogdan Bácanu (2010) 

Daniel Šoltis (2010) 

Benjamin Toth (2010) 

Fredrik Gille (2011) 

Glen Velez (2011) 

David Friedman (2011) 

Hakim Ludin (2011) 

Markus Leoson (2012) 

Marek Stefula (2014, 2015)

Massimo Pastore (2014) 

Rune Martinsen (2015)

Mark Ford (2016, 2018) 

Paul Rennick (2016)

Ed Soph (2016)

Ludovica Mosca

Max Riefer (2017)

Uday Deshpande (2018)

Dom Famularo (2018) 

Emmanuel Séjourné (2018)

Arend Weitzel (2019)

Aurélien Gignoux (2021)

Katarzyna Myćka (2021)

Nick Woud (2021)

Bill Lockhart (2023) 

Andrei Pushkarev (2023)

Adélaïde Ferrière (2023, 2025)

Nicolas Martynciow (2023)

Anton Mittermayr (2023)

Roland Dénes (stálý hostující profesor 2023–2024) 

Lukas Ligeti (2025)

Těžko bychom dohledali počátky hraní na bicí nástroje v ansámblu (souboru, tlupě, skupině – říkejme tomu jakkoliv). Z faktu, že bicí nástroje jsou kromě lidského hlasu nejstaršími hudebními nástroji na Zemi, logicky vyplývá, že dávno v hlubinách historie se primitivní předměty i s jejich „hráči“ mohly seskupovat do větších celků. Ať si vezmeme africké bubeníky, středoamerické marimbisty, gamelan, či basilejské bubeníky, jen těchto několik příkladů nám může posloužit jako neúplný doklad hustých kořenů fenoménu komorní hudby, který se nazývá Percussion Ensemble – soubor bicích nástrojů. 

V sofistikované a institucionalizované podobě se tento druh ansámblu ustálil v průběhu 20. století, v souvislosti s celosvětovým boomem hry na bicí nástroje všech oblastí. Vývoj probíhal počínaje prvními pokusy zařadit sólovou pasáž bicího ansámblu do jinak celoorchestrálně notované skladby (E. Schulhoff: Suita v novém stylu – 1921, A. Čerepnin: Symfonie č. 1 – 1927, D. Šostakovič: opera Nos – 1928), přes první samostatné opusy let třicátých (A. Roldán: Rítmica č. 5 a 6 – 1930, E. Varèse: Ionisation – 1931, rovněž H. Cowell a W. Russell) a počátku čtyřicátých (C. Chávez: Toccata – 1942, řada titulů J. Cage, L. Harrisona), až po velké kompozice druhé poloviny 20. století (např. I. Xenakis, K. Stockhausen, A. Jolivet, M. Kabeláč, W. Rihm, A. Myoshi, S. Reich, M. Kagel, T. Takemitsu). 

Přelomovým momentem je rok 1962, kdy vznikl dodnes fungující soubor Les Percussions de Strassbourg. Díky němu, ale i dalším následně vznikajícím profesionálním ansámblům (Kroumata, Nexus, Amadinda ad., u nás DAMA DAMA) vzniká početná literatura pro Percussion Ensemble. Na rozdíl od početně ustálených komorních sestav – smyčcové kvarteto, dechové kvinteto, klavírní trio – s přesně padnoucím repertoárem, není literatura pro Percusssion Ensemble na počet hráčů omezena. To je výhodné zejména ve školním prostředí, kde bývají počty studentů proměnlivé. V roce 1950 byla ansámblová hra bicích nástrojů poprvé akceptována ve studijních plánech na amerických univerzitách. Od té doby se ujal zvyk, že každá univerzitní třída bicích nástrojů má svůj studentský ansámbl, který je její jakousi výkladní skříní. Nejinak je tomu na JAMU v Brně. 

Percussion Ensemble JAMU v roce 1997 založil a jeho uměleckým vedoucím je prof. Martin Opršál. Soubor působí v rámci výuky ansámblové hry na katedře bicích nástrojů hudební fakulty JAMU. Předmět kromě svého základního poslání vychovávat studenty k detailní práci v malém ansámblu slouží rovněž k nácviku skladeb pro koncertní vystoupení na fakultě i mimo ni. Soubor své kvality prokázal na řadě samostatných vystoupení a festivalů u nás i v zahraničí. Provedl české premiéry stěžejních skladeb svého repertoáru – např. Ionisation Edgarda Varèse (2010!) či Music for 18 Musicians Steve Reicha (2003).  

Souborem za dobu jeho existence prošli dnes již etablovaní hráči (Peter Kosorín – Slovenská filharmonie, Lukáš Krejčí, Radek Tomášek, Petr Hladík – Filharmonie Brno, Martin Kleibl – JAMU Brno, Dalibor Němec – Státní opera Praha, Miroslav Greman, Tibor Rusnák – Státní filharmonie Košice, Tomáš Rolek, Kristýna Karchová, Gabriel Chila, Martin Švec – Národní divadlo Brno, Jakub Tengler – Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Adam Druga – Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu, Emil Machain, Zuzana Mečárová – Moravská filharmonie Olomouc, Tereza Nosková, Bohdan Šebestík, Jiří Bučánek, Vladimír Třebický, Ján Fiala – pedagogové českých a slovenských konzervatoří, z dalších např. Štefan Bugala, Jitka Roudnická, Petr Kalousek, Stanislav Pliska, Jan Nepodal, Radim Večeřa). Tento výčet potvrzuje realitu, že personální obsazení ansámblu není stálé, nýbrž se neustále proměňuje podle každoročního aktuálního stavu studentstva. Proto i repertoár se mění a rozvíjí. 

Výběr z vystoupení souboru mimo fakultu 

Universität für Musik und darstellende Kunst Wien 1998 (Rakousko) 

Expozice nové hudby Brno 2001 (stará Vaňkovka) 

Mladé pódium Karlovy Vary 2002 (Galerie umění) 

Festival Marathon Praha 2002 (divadlo Ponec) 

Festival Concentus Moraviae 2003 (Mikulov) 

Sommersprossen Rotweil 2004 (Německo) 

Expozice nové hudby Brno 2005 (Dům umění) 

Percussion Summit Banská Bystrica, Liptovský Mikuláš 2007 (Slovensko) 

Expozice nové hudby Brno 2010 (Besední dům) 

Zahajovací představení Divadla na Orlí 2012 

Projekt Médeia 2014 (Divadlo na Orlí) 

MHF Janáček Brno 2014 (HF JAMU) 

Carl Orff: Chytračka (verze se dvěma klavíry a bicím ansámblem) 2017 (Divadlo na Orlí) 

Koncertní cyklus Filharmonie Brno Mladá krev 2019, 2020, 2022 (Besední dům) 

BIP Voix and Percussion Akademia muzyćna Gdańsk 2023 (Polsko) 

Evropské hlavní město kultury Veszprém 2023 (Maďarsko) 

MHF Moravský podzim 2023 (Divadlo na Orlí) 

BIP Composition for Percussion and Electronic Padova 2024 (Itálie) 

Koncert v rámci abonentního cyklu České filharmonie 2025 (Rudolfinum) 

Koncert k 80. výročí konce 2. světové války 2025 (Holešov) 

 

Repertoár (tři a více hráčů) 

Edgard Varèse: Ionisation (česká premiéra) 

Mauricio Kagel: Dressur (česká premiéra) 

John Cage: Second Construction 

John Cage: Credo in Us 

John Cage/Lou Harrison: Double Music 

John Psathas: Cloud Folk (evropská premiéra) 

David R. Gillingham: Stained Glass (česká premiéra) 

Nebojša Jovan Živković: Lamento e danza barbara (česká premiéra) 

Nebojša Jovan Živković: Trio per uno (česká premiéra) 

Nebojša Jovan Živković: Uneven Souls 

John Thrower: Aurora borealis (česká premiéra) 

Minoru Miki: Marimba Spiritual 

Miloslav Kabeláč: Otto invenzioni 

Miloslav Kabeláč: Otto ricercari 

Dmitrij D. Šostakovič: Mezihra z opery Nos 

Erwin Schulhoff: Step ze Suity v novém stylu 

Miloslav Ištvan: Psalmus niger 

Jiří Kollert: Domino 

Marek Kopelent: Rondo 

Milan Slavický: Tre toccate 

Karel Husa: Drum Ceremony 

Karel Husa: Three Dance Sketches 

Steve Reich: Music for 18 Musicians (česká premiéra) 

Steve Reich: Music for Pieces of Wood 

Steve Reich: Mallet Quartett 

Steve Reich: Piano Phase 

Steve Reich: Six Marimbas 

Werner Heider: Gong – Game (česká premiéra) 

Arvo Pärt: Fratres (verze pro bicí nástroje – česká premiéra) 

Adriana Hölszky: Karawane 

Adriana Hölszky: Wirbelwind 

Richard Trythall: Bolero (česká premiéra) 

George Chernenko: Kosary 

Toru Takemitsu: Rain Tree 

Rüdiger Pawasar: Sculpture in Wood 

Iannis Xenakis: OKHO (česká premiéra) 

Lenka Foltýnová: Vedlejší příznaky 

Rich O´Meara: Puzzle Piece 

Erkki-Sven Tüür: Motus II (česká premiéra) 

Niels Marthinsen: Vulcan’s Forge (česká premiéra) 

Ivan Trevino: Catching Shadows (česká premiéra) 

Paul Rennick: Slopes (česká premiéra) 

Andy Akiho: to wALk Or ruN in wEst harlem (česká premiéra) 

Eckhard Kopetzki: Night of Moon Dances 

Ney Rosauro: Koncert č. 1 pro marimbu a Percussion Ensemble (česká premiéra) 

Ney Rosauro: Koncert pro vibrafon a Percussion Ensemble (česká premiéra) 

John Beck: Koncert pro tympány a Percussion Ensemble (česká premiéra) 

Keiko Abe: The Wave pro marimbu a Percussion Ensemble (česká premiéra) 

David Fiedman: Hand Dance (česká premiéra) 

Emmanuel Séjourné: Calienta 

Emmanuel Séjourné: Akadinda 

Emmanuel Séjourné: Suita pro marimbu a Percussion Ensemble (česká premiéra) 

2004 Universität für Musik und darstellende Kunst Stuttgart – masterclass a koncert (Martin Opršál, 4 studenti) 

2007 Univerzita Debrecen – masterclass (Martin Opršál, Martin Kleibl)

2011 Universität für Musik und darstellende Kunst Wien – umělecká a pedagogická prezentace (Martin Opršál) 

2011 Festival Crossdrumming Kolbuszowa – masterclass (Martin Opršál) 

2013 Uniwersytet muzyćny Fryderyka Chopina Warszawa – masterclass (Martin Opršál) 

2014 Conservatorio di musica Cesare Pollini Padova – masterclass (Martin Opršál) 

2017 University of North Texas – masterclass a koncert (Martin Opršál, Martin Kleibl) 

2017 Conservatorio di musica Cesare Pollini Padova – masterclass a koncert (Martin Opršál) 

2019 Akademia muzyćna im. Stanislawa Moniuszki Gdańsk – masterclass a koncert (Martin Opršál, Martin Kleibl) 

2023 Akademia muzyćna im. Stanislawa Moniuszki Gdańsk – Blended intensive program (Martin Opršál, 7 studentů)

2023 Universitatea Nationala de Muzica Bucuresti – masterclass (Martin Opršál, Martin Kleibl)

2024 Conservatorio di musica Cesare Pollini Padova – Blended intensive program (Martin Opršál, 5 studentů)

2024 Ferenc Liszt Music Academy Budapest – masterclass (Martin Opršál)